Noise Party VIII – čti ósm!

PÁTEK:
19.00 —— Depakine Chrono
20.00 —— Pretty Old Sound
21.00 —— Fat Old Donald
22.00 —— Sister Body
23.00 —— The Kurws
24.00 —— Molly
SOBOTA:
12.00 —— 16-00 – fotbalový turnaj
16.00 —— Sýček
17.00 —— Oswaldovi
18.00 —— Rouilleux
19.00 —— The Ills
20.00 —— Prügelknabe
21.00 —— Květoslav Dolejší
22.00 —— Eine Stunde Merzbauten
23.00 —— Tumido
24.00 —— Massola
01.00 —— Svěcení Nové Varny

Tak. To by byl lineup. Pochybuju, že sem někdo na blog chodí, aby zjistil kdo jak hrál a tak nemusim mít špatnej pocit z toho, že sem neviděl skoro nic. Já bych ten špatnej pocit ale i tak stejně neměl. Co se týče toho lineupu, tak nejlepší věc hned jako první v pátek v sedm – Depakine Chrono, nejlepší jihočeská kapela všech dob. Cíkál a Bůďa. Protože jsou z Budějc, tak se používá mezinárodní zkratka CB pro celý město. Bůďa se ve skutečným životě mimo kapelu živí tim, že nám následujíci den při fotbalovým turnaji chytá a Cíkál hraje na bicí. Cíkál ale hraje na bicí bohužel tak rychle, že jsme ani nestihli dorazit do kempu. Tomu se říká smolík.

01

Složení pátečního line-upu mi přípomíná jeden mejdan, kdy sem do sebe nahučel tři Zacapy a poté osm Tuzemáků. Vopačný pořadí by asi bodlo víc, nevim, je dost pravděpodobný, že bych se asi tak jako tak zeblil. Ne, že by ostatní kapely byly mizerný, ale až do Kurws to nebylo nic, na co sem vydržel koukat dýl, než si objednám u baru pivo a odnesu si ho na ping pong. Nutno podotknout, že mám ale fakt rád pivo i ping pong.

Co do počtu lidí, tak jich tam bylo plus minus stejně jako loni i předloni, to znamená mezi 100 až 1.000. Nejsem moc dobrej na odhady. Držim palce a doufám, že tam kluci z Naabu letos nezahučeli. Kdo zahučel, byl každej, kdo se u pimpongovýho stolu postavil Tomíkovi a mně.

Ano i letos byl ping pong. To znamená, že i letos jsme s Tomíkem mohli dávat na obdiv naší skvělost a tak jsme mimo jiné v pinčesu sundali i the Kurws a stali se tak neporaženi oficiálními mistry Evropy. Kurws sou totiž z Polska. Jelikož si letos vesmír řek, že za 450 korun bych měl vidět alespoň jednu kapelu, tak mezitim co sem někde chcal po lesích, byla pimpongárna předělaná na stage. Kytara, basa, bicí – složení zní sice jako řízek s bramborem, ale Kurws ten řízek s bramborem servírujou pěkně z vostra. O dost vostřeji, než tendle pán.

florbal-sazka-pinglove-zzzzzzzzzzzzzzzz_denik-630

Potom co jsem si poslech svou denní várku instrumentálního avant-gardního punku, free jazzu a zlámanýho bordelu z Polska a přehodnotil svůj vztah k této zemi – nyní patří v žebříčku mé obliby někam mezi koupání se v řece a Slovensko, což je dobrý – jsem se dál odebral oddávat se alkoholu. Přece jen byl pátek. Abych zase nebyl za Lenku Kořínkovou, tak sem se s chlastem snažil držet. To se mi povedlo bohužel až moc dobře a do postele sem se dostal až někdy okolo sedmý ráno. To je pro lidi nad třicet smrt. To ví každej. Lenku Kořínkovou letošní Noise Party vyhrál týpek, kterej něco šňupal ze země a pral si do žíly vodu z potoka. Gratulace.

Druhej den byl na kapely, který jsem viděl, bohužel stejně chudej. Za to byl ale bohatej na fotbal. Oproti loňsku se fotbalovej turnaj dohrál, což ihned zvedá hodnocení celého festivalu o dva body. Za zmínku stojí to, že náš tým opět nevyhrál a to, že jsem trefil jednoho přihlížejícího do piva, který sem mu tim vychrstnul do ksichtu. Cenu Boranteng turnaje proto získávám já. A taky protože se mi ta cena líbí a právě sem jí vymyslel.

13621720_10153529673726721_1848177927_o

Hned po skončení turnaje začal Sýček, což je jihočeský uskupení hrající psychadelickej krautpostrock. Já teda nevim jak to viděj oni, ale já to vidim takhle, takže to bude pravda. Moje nejoblíbenější písnička je tak, kde se zpívá „Je to jen kokot do tvýho srdce”. To mi přišlo dost romantický. Chválím.  Pak ještě můžu napsat pár slov k Oswaldovi, protože sme si koupili cédéčko a poslouchali ho cestou domu v neděli, ale tim to tak hasne. Jelikož chcalo jen na fotbal a jinak pralo sluníčko, tak pivo docela nandavalo a já se tak rozloučil už v půl devátý. Bohužel jsem celý odpoledne trávil na židli na louce a tak sem toho moc z kapel neviděl. Kde jsou ty časy, kdy sem jezdil na festivaly za muzikou. Že sem neviděl Rouilleux nebo the Ills (ty by dost ocenil Šumivo, škoda, že nemoh jet, protože něco) mě třeba docela mrzí.

Ale krom toho, že sem letos opět skoro nic neviděl, sem aspoň viděl Brokolice, kterej konečně dovalil z Brna. Bylo to celý krásný a dojemný a podle starý český pranostiky “Kamil Ezeš, do auta mi vlezeš”, sem ani nemoh jet do Budějc vlastním autem. Opět 10/10. Slibuju, že příští rok se pokusim nevidět ani jednu kapelu.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s