Nejlepší alba 2017

3708843000000578-3731189-The_star_He_said_that_apart_from_working_with_actresses_Charlize-a-93_1470742649547

2017 je za náma. Haleluja. Rok to byl povedenej, především v Rychle a zběsile 8.

Jsou tu samozřejmě věci, který se nepovedly, jako že je Zeman stále naživu, Ovčáček stále naživu, a že ještě nezemřeli všichni lidi na světě, kteří čtou, kupují prodávají, kreslí, natáčí a sledují comicsy a comicsový filmy, ale všechno bude. Všechno jednou bude moji přátelé.

No a ta hudba. Letos jsem toho naposlouchal o trochu víc než v roce 2016, tedy asi 23 593 alb, ale u většiny z toho jsem kaděl, běhal nebo vařil fazole, takže si z toho moc nepamatuju. Co mě teď ovšem zajímá nejvíc – kdyby lidský hovna stály peníze a daly se prodávat, vzniklo by ono tolik magické perpetum mobile, kdy by lidi utráceli peníze za jídlo a vydělávali kaděním? Ježiš, no to jsem trochu odbočil.

Jako každej rok, Pečivo i Šumivo žebříčky ignorují, tedy je to zase jen na mě. Loni jsem si troufl na dvacítku, letos sem bouchnu sedmadvacet. Ptáte se proč? A CO JAKO. Máš s tím nějakej problém wejvarová rodino? Jak říká známý motivátor, „nedošel jsem tak daleko jen proto, abych došel tak daleko.“

Nebudu to už ale nadále zdržovat a jdeme to sem naflákat. Po kliknutí na název se buď přesměrujete na recenzi, nebo na album ke stažení, nebo na obrázek nějakýho roztomilýho zvířátka – to podle toho co najdu. No a teď už musíte scrollovat dolů vy žaludi a ne číst si pořád tenhle řádek. Tak ty vole co jsem vám teďka řekl? Proč to tady pořád čtete?

 

27. SURMA – ANTWERPEN

a2211091138_10

Hello a goodbye Björk. Nějakou shodou jsem tyhle dvě alba poslouchal v jeden den a přišlo mi, že Surma je zábavná dcera, kterou Björk porodila. A mezi námi – kdo chce sjíždět panimámu, když má doma mladou buchtičku? Zatímco Björk mě poslední dobou už moc nebaví (respektive mám s ní stejnej problém jako se sexem – je to pořád to samý a pak usnu), Surma by se mohla v budoucnu někam probourat. Třeba do Evropy. Nebo do světa. Antwerpen na to má. Navíc je to s Atilou vlastně jediný dobrá věc, co jsem v Portugalsku objevil. A ještě Sopa de Pedra, ale to je sborovej zpěv a to sem dávat nebudu, jinak už budu za úplnýho ichtyla.

26. NO OMEGA – CULTURE

6500032

Třetí deska Bez Omegy a tentokrát kultura jak drak. Namixoval to všechno Jack Shirley (Loma Prieta, Deafheaven etc) a podle toho to taky vypadá. Kdo má rád řevy a kytary tak ano. Naschledanou, víc nevím.

25. LAWRENCE ENGLISH – CRUEL OPTIMISM

6326581

Na férovku říkám, že mě Lorenc Angličák svým optimismem napoprvé moc nerozhodil. Až když jsem ho v Braze viděl v říjnu naživo, tak se mi teprv udělalo u východu dost hnědo. U východu z mého těla, to je snad každýmu jasný. No co dodat k této vyčerpávající recenzi – tohle je deska, kterou doceníte asi jen když si ji dáte do sluchátek, lehnete si na zem a budete se jí plně věnovat. Takže pokud máte v bytě nějaký děti nebo zvířata, tak doporučuji je před poslechem všechny zabít. Nebo stačí zamknout, ale to už je na vás.

24. AMENRA – MASS VI

6669635

Šestá mše od emocionálních metalových ždímaček z Belgie zasahuje na solar. Co k tomu jako dodat že jo. Kytary a bubny, co víc potřebujete vědět? Co po mě vůbec chcete? Kdy mi někdo z vás naposled třeba udělal kafe? Dite do prdele.

23. KELLY LEE OWENS – KELLY LEE OWENS

6387045

Taková ta klasická pohádka o buchtě, co dělala ve vinyl shopu a nadopovaná prostředím si řekla, že to taky zkusí. A voilá. To by mě zajímalo, jak to jako funguje. Já můžu pičo pracovat ve vinyl shopu dvacet let třeba, ale rozhodně se mi nepodaří na debutový album dostat jako hosta Jenny Hval. Že ty mrdky mají milion konexí a pravděpodobně ji nějakej dědek ukázal jak mačkat čudliky v Abletonu už nikde nenapíšou. LŽI! Lži jsou jako banány, přicházejí ve velkých žlutých trsech! Nicméně KL Owens se podařilo uplácat příjemný tuc tuc album, který jako by vypadlo z nějakýho devadesátkovýho časoprostoru a přitom na sobě zanechalo natolik důstojnosti, že to nezní jako špatnej retro vtip. Jak by řekli mladí – CRINGE, škrrrr. Svým způsobem je tohle dost velkej skill a díky výše napsanýmu to album asi spíš docení důchodci jako já, kteří žili ještě před internety.

22. LOKE RAHBEK – CITY OF WOMEN

6448252

Duhh, letos můj největší facepalm, páč jsem si myslel, že Rahbekův jinej alias je Croatian Armor a nikoliv Amor. Sem se jal pátrat po té dubrovnické svini tedy řádněji a zjistil jsem i to, že je polovina dua VÅR, který jsem před lety dost sjížděl – to jsem taky netušil. Vidíte? I ti nejlepší se pořád něco nového dozvědí. Rahbekův letošní fošnál je o dost lepší než co dělal jako Chorvatské brnění – jak to vím? Tak mám uši ne do piče. Zasloužené místo v top 27 pana Paliva, což je zcela jistě ocenění, které si každý muzikant v koutku duše přeje.

21. CONVERGE – THE DUSK IN US

6635015

Co k tomu jako mám psát? Converge no.

20. SINJIN HAWKE – FIRST OPUS

6524132

Tohle album je tak wonky až jsem si chvilkama připadal jak Willy Wonka. Trochu mě fascinuje, že jsem o tomhle cápkovi nikde pořádně nečetl, když vezmu v potaz, že mu všichni od RA přes Fader až po Quietus nabušili extrémně super hodnocení. Vy určitě ale chcete vědět co to je co, vy nedočkavý megery? Sinjin Hawke dělal s Kánětem na jeho Pablovovi, přičemž mu pro song Wolves udělal asi 150 beatů. No a First opus je album složený ze všech těch funky věcí, co mu zůstaly v počítačijó – a je to neskutečná bass, experimental, wonky, electronic jízda skrz prostorem a časem. Co mě ovšem začíná dost srát je to, že všichni ti lidi co dělají dobrý alba jsou o polovinu mladší než já. Připadám si jako uplnej kokot.

19. CHAVIRÉ – INTERSTICES

6563921

Takový to akurátní francouzský screamo, který není ani pomalý, ani rychlý, ani hlučný, ani vyměklý – prostě tak akorát. A zpívají v croisántštině. To já mám rád. Kdyby všichni lidi na světě mluvili francouzsky, tak by to bylo ideální. Já bych měl nonstop erekci a nebyly by žádný války, protože francouzi se umí jen vzdávat. Všichni letos kadí ze Shizune, ale Chaviré jsou lepší. Věřte mi, mám internety.

18. UNIFORM – WAKE IN FRIGHT

6389596

A vo tom sem tady už psal. Takže copy paste: Nedávno vyšla fošna od Uniform. A vyšla na Sacred Bones, takže není co řešit. Jmenuje se Wake in Fright a stejně jako pravděpodobná inspirace – klasika aka násilí je zadarmo, se zabývá násilím, izolací a dalšíma švandama. Pokud máte rádi Sightings, Converge, NIN, The Men, Wreck in reference, industrial, thrash, noise, metal, lečo, koblihy, špagety, žehličky atd, tak stahujte. Letos asi lepší noise/industrial rock nevyleze. A The Killing of America je PEKLO. Vlastně polovina těch songů je PEKLO.

17. MARCUS FJELLSTRÖM – SKELEKTIKON

6407702

Všechny žerty stranou, Marcus nám letost umřel. A je to škoda. Každý album bylo lepší než předchozí a Skelektikon zůstane masterpiecem.

Teď si vedle mě jeden číňan usral a dělá že nic. To nevymyslíš wejwarová rodino. Ty vole co já ještě nezažiju.

16. ONEOHTRIX POINT NEVER – GOOD TIME 

6746104

Na soundtracích je nejlepší, že když si pustíte film, tak při tom vlastně posloucháte i album – tak to je hodně hustý. 2v1. Něco jako když kadíte a čůráte naráz. Inu, čas jsou peníze a navíc ho není nazbyt. Good time je skvělý album i když nemám rád osmdesátky a Iggyho Popa. Co víc chcete jako doporučení? Nějaký externí doporučení?

15. FEVER RAY – PLUNGE

6720279

Někdo nadává, že už to není ta stará dobrá Fever Ray, ale co čekat od pokračování, že jo. Fast and Furious 8 už taky není tak dobrý jako Fast and Furious 6. A stěžuju si snad někde na internetu? Nestěžuju. V tomhle případě stojím na straně Fever Ray, páč nová deska přinesla všechny atributy pokračování: je to víc sexy, rychlejší, víc honiček a výbuchů. Že se tam neplahočí a neprotahuje souhlásky jako minule, to mi teda moc nevadí. Dobrá fošna.

14. ULVER – THE ASSASSINATION OF JULIUS CAESAR

6451558

Že ještě někdy narvu Ulver do svý top 20 bych teda netipl. Od Perdition City si moc nerozumíme a koncert ve Vídni mě docela uzemnil. Za poslední tři alba se mi víc než průměrně líbilo celkem asi, počkat, hmm, jedna písniček, takže jsem novou placku rozhodně nestahoval s velkým očekáváním – a vyplatilo se. To už jsem prostě já. Na co šáhnu, to proměním ve zlato. The Assassination je výborná art-popová fošna a některý songy jsou opravdu skvělý, především tedy první půlka alba. Vlastně jsem druhou půlku ještě asi neslyšel.

13. ANTWOOD – SPONSORED CONTENT

6594081

Antwooda jsem měl dlouho v top 3, ale pak mi došlo, že to mám podle abecedy! Takže sešup pěkně na třináctku, takhle se tvoří historie přátelé. Sponsored Content je budoucnost a přesně takhle nějak bude znít za padesát let veškerá hudba. Antwood předbíhá dobu a na rozdíl od frájů typu Arcy a spol. to nedělá nudně. Arca jako taky dobrý, ale až moc to zní jako by unavenej technař z budoucnosti loupal cibuli.

Jo a když už jsme v těhle vodách – MRDAT JLIN! STRČTE SI JI DO PRDELE! NUDA!

Ty vole akorát jsem si všiml, že Wejwar letos publikoval 11 článků – to teda není dost. Třeba sračku mám jedenáctkrát za dva tejdny. Vysvětlení? Jogurty a maso. Vysvětlení četnosti článků? No už to není ono, co si budeme nalhávat. Letošní Lunchmeat mě vyčerpal psychicky daleko víc než třeba týden CTM v Berlíně před roky, a to jsem to z Veletržáku měl pár set metrů domů a ani nebylo mínus dvěstě, jako každý leden v Berlíně. Něco se děje vážení a nebude se vám to líbit – vypozoroval jsem sám na sobě, že víc než nový album Ulver mě zajímá pečení a když švihám do trouby třetí linecký, místo noisu si u toho pobrukuju Malibu od Miley Cyrus. Tomu se vážení říká dospělost a na vás taky dojde – mluvím k vám vy čůráci wejvarová rodino, co si kupujete rare kazetový releasy a neholíte se v podpaží. Jestli to takhle půjde dál, příští rok asi bude definitivní. Na záchodě jsem zase přemejšlel a došlo mi, že hlavní důvody proč sem psát už vlastně pominuly – mě je úplně jedno, jestli nějaká z vás nevděčných kurev nějaký album objeví nebo ne. Proč bych tu já měl bejt od toho, že, když si místo toho můžu zavařit malinovou marmeládu. To taky není jen tak. Vlastně jedinej řádnej důvod mě napadá ten, že by někdo měl otevřít oči tý mladý, zavšivený generaci, který je teď 18-20 let, páč ti čůráci vůbec netuší, jaký skvělý alba vyšly a oni je minuli třeba před deseti lety. Co je pro nás starý fusky jako včera, pro ty čuráky je minulý tisíciletí – dyť jim bylo osm, zatímco my jsme sjížděli A silver Mt. Zion – do you feel old now? Takže tak, trochu odbočka. Když nebudu línej, udělám příští rok průvodce signifikantníma deskama z okrajovejch žánrů a pak hodím celej tenhle podnik do luftu, páč už mě ta popularita začíná přerůstat přes hlavu. Už si ani nepamatuju den, kdy jsem si nedal pět gramů heroinu, neoprcal deset fanynek a neupekl šest muffinů.

Jo, ty alba.

12. DEAN HURLEY – ANTHOLOGY RESOURCES VOL. 1 

6625131

Letos nejlepší album typu „tak já si zapnu o půlnoci počítač, trochu se nalámu dvouma lahváčama becherovky a jdu psát nějaký běsi, tak ať tam bublá něco zlověstnýho.“ Anthology resource je dark ambient v pravým slova smyslu, aneb jak by Brian Eno řekl, „já to chci slyšet když to neslyším a vice versa do železa.“ Prostě to funguje ať už se soustředíte nebo ne. Navíc to výborně funguje jako apokalyptický background, když po tmě hledáte záchod v cizím bytě. Kdo píše, pracuje, brečí po nocích a má rád dark ambient, letos nejlepší matroš. Jo a to je ten týpek co dělal hudbu pro nový Twin Peaks. Ne že by to teda někdo viděl. Vy raději Narcos a Big bang co?

11. MOA PILLAR – NO EXPECTATIONS

6749366

Tak jak jsem už psal: tohle se vnukovi Evy Pillarové opět povedlo. Tady nám někdo přitlačil na Pillu. No expectations svým zvukem a hravostí strkají letošní Hymns hravě do kapsy a to je co říct, protože desky obvykle kapsy nemají. Ale v Rusku stále letí kapsáče, takže se není čemu divit. Tedy kromě faktu, že kapsáče letí, páč kapsáče normálně lítat neumí. To umí jen letadla a trenéři ve Spartě. Ti co jen přijdou, tak hned letí. Kromě teda Stračately. Zastavme se tu teď všichni společně na chvilku a věnujme tichý pozdrav a poděkování panu Křetínskému za nejvíc funky půlrok v české bundezlize. Obrigado tyvole.

TOP 10

10. ORSON HENTSCHEL – ELECTRIC STUTTER

6451318

Máte rádi elektřinu? Tak vidíte. Já taky. Paradise Future možná písnička roku. Možná taky ne.

9. CLOCOLAN – NOTHING LEFT TO ABANDON 

a2441126967_10

Letos asi největší guilty pleasure typu „tak já jdu teda chvilku chillovat pane námořník.“ Lidi v recenzích píšou, že je to nejvíc Boards of Canada album od dob Boards of Canada, ale to já nemůžu posoudit, páč jsem Prkna z Kanady nikdy neposlouchal a navíc nejezdím ani na snowboardu nebo skateboardu. Každopádně to album má nějakou magickou atmosféru, že se dá pouštět jak v létě, tak na jaře i v zimě, a to si pičo piš, že i na podzim. Že by Zdeněk Náhoda? Nemyslím si wejvarová rodino.

8. DAG ROSENQVIST AND MATTHEW COLLINGS – HELLO DARKNESS

6500098

Ale o tom jsem už myslím psal. A to tady.

7. LVTN – GELU

6514474

LVTN jsou frájové odněkud z Baltu nebo Itálie a jmenovali se Leviathan, ale prej už takový kapely jsou. Duhhh. Jako vážně to nikoho nenapadne, když zakládají kapelu? Jako třeba hej, poďme se jmenovat Kabát, tak mám hoši konečně plakáty a trička vytiš…oh wait, fuck. Tak se zkrátili a letos vydali první dlouhou fošnu GELU – a nagelovali to výborně. Něco mezi Converge, Birds in Row a peklem.

6. IDLES – BRUTALISM

6340920

Nejlepší post-punk/punkový album z Brexitánie od dob Joy Division. Asi poprvý za dvanáct let jsem měl chuť si trochu zapogovat, vylít si na hlavu pivo, pochcat postel a oprcat tlustou holku co se jmenuje Rachel nebo Ashley. Je to funky, je to fun, já mám malej stan. Když básnička vydá za tisíc slov. Jako bonusek nejvíc vtipnej videoklip roku.

5. PRINCESS NOKIA – 1992 DELUXE

6718222

Tohle je vážení nejvíc fun deska, jakou jsem za poslední dva, tři až pět let nebo měsíců slyšel. Co track, to perla a texty tak vtipný a lolko, až nevím, jestli jsem meta já nebo ona. Každopádně si po jednom spinu připadám jak černá holka s menstruací v Bronxu, což je asi accomplishment. 1992 vyšlo už před rokem jako mixtape, letos byla doplněná o osm písniček a je to prga, neboli švanda dudák. Princess Nokia je sice old school hoe, ale s new school flow, niggaz, a ač se zdá jako stereotyp průměrný nasraný černý fuchtle co postává před deli, pravda není opak daleko od…ježiš, opak je daleko od pravdy. Ne. Pravda není daleko od prav..ty vole. Nevím no. Pointa je taková, že kdo se nepodívá hloubějí, nezjistí, že Princess Nokia umí taky zpívat, kopat rasisty do ksichtu a házet po nich polívku – a v její duši žije soul. Double soul. Její vedlejší projekty aka Destiny jsou taky super a vy kundy – umí i zpívat. Po dlouhý době holka, co má koule větší než Jirka Pomeje. Jo mimochodem Je suis Jirka. Děte do ní a nedostanete ji z hlavy, po Olze Lounový druhá největší rising star světovýho „popu.“ Co mě fakt nejvíc vymetá hlavu je ovšem její universálnost. Ono je pro to nějaký cizácký slovo, ale nemůžu si vzpomenout. Verzatilka? Důkaz místo slipů, tři klipy od princezny:

Jo a je dost velkej chameleon i co se týče vizáže, viz toto:

collage

4. FINN McNICHOLAS – CONCRESCENCE

6624923

Finn trochu klame tělem, páč to není fin – je to Brit. A stejně jako my všichni má čelo – je to tedy čelista, ovšem profesionální. Tihle lidi umí používat čela i k hudbě. McNicholas do teď (tím jako nemyslím přesně teď, že jo vy čuráci, to se jen tak říká, copak já vím co dělá teď?) dělal spíše malý fláky pro filmový kraťaseDude-jellies, a Concrescence je jeho první velkej štrůdl – a stojí za to. Já jsem se u toho normálně málem rozplakal. Šumivo pořád říká, že je to strašná nuda a že je to nejnudnější album, ale komu budete věřit – mě, kdo má manželku a prachy, nebo frajerovi z Prahy, kterej má macBook a chlupatý záda? No prosím. Concrescence je epochální. Popravdě bych chtěl mít hlavu tak našlapanou jako Finn Brit čelista, páč co dokáže vykouzlit za pomoci piana, cella a počítače je prostě neuvěřitelný. Deska roku, když nepočítám ty tři desky lepší než tahle.

Fun fact, který můžete vytáhnout před kamarády: nejoblíbenější film cellistů jsou Čelisti!

lolololol hihihihihi

3. DAVE PHILLIPS – RISE

6430194

O mém transcendentálním zážitku s Phillipsem jsem na wejvaru už psal, tak já vám to sem teda zkopíruju. Pamatuji si to, jako by se to stalo v první polovině října. Byl 5. říjen, šel jsem běhat. Stará v práci vydělává love, já volníčko, říkám si švihnu si pár kiláčků do té vedlejší vesnice a uvidím co pak, jestli pohonit nebo televize. Tak jsem začal, udělal jsem kroky a tím jsem se rozběhl, což je ovšem natolik samozřejmé, že jste to vůbec nemuseli číst. No, už je pozdě. Dave Phillips startuje první song něčím, co připomíná nepravidelné mlácení sbíječky do plechových, červených vrat. Nebo modrých, to už je asi otázka názoru. Inu, řekl jsem si: zajímavé. To jsem ovšem ještě netušil, co mám před sebou. Bylo to auto a tak jsem jej oběhl. Ale zpět: ta deska je čiré peklo, víc a víc mě psychicky drtila a to, že jsem fyzicky krachoval také na zážitku a mém pocitu jen přidalo. V jeden moment jsem si myslel, že se už zblázním, vytrhám si z těla všechnu krev a hodím ji do struhy. Dlouze jsem přemýšlel, jak to album popsat, a myslím, že nejvíc to asi vystihuje, že je to jako sedět v čekárně v Očistci, a čekat až budete na řadě, přičemž za dveřmi kolega před vámi již prožívá absolutní peklo, které k vám doléhá přes ty dveře, které jsou vyrobeny z mrtvých psů, slz, potratů a kapusty. (Autor je básník)

2. BLANCK MASS – WORLD EATER

6377393

Tuhle desku jsem poslouchal celej rok tak mohutně, až jsem si myslel, že je ve skutečnosti už z roku 2016, jenže ejhle, ona je fakt 2017 (na netu se objevila snad už v lednu nebo únoru, oficialně březen). Takže tím pádem ji musím uznat, že je to prostě držák – a nacpanej tou nejnadupanější muzičkou tohoto roku. A asi má i nejlepší artwork. Tady se prostě sešlo to nejlepší pod jednou střechou a Benjamin Power, polovina známé kapely Mrdat tlačítka aka Fuck buttons, si dvojku zaslouží.

1. LINGUA IGNOTA – ALL BITCHES DIE

6555577

Lingua Ignota je zajímavá buchta. Vypadá jak Lady Gaga, zpívá jak Dagmar Pecková, píše studie jak Charles Manson a noise umí zavalit jak Pharmakon. Ne, jako vážně. Po předchozích albech, kde použila texty ze své seminárky či co nazvané BURN EVERYTHING TRUST NO ONE KILL YOURSELF (což bylo 10 000 stránek textu sesbíraného z diskuzních fór a grindovejch lyrics) se přifařila s prvním „plnokrevným albem,“ na kterým se trochu otírá o svoje molestování z dětství a vypořádává se s tím docela biblicky, aka ty texty jsou maso. V kombinaci s operním zpěvem, noisem, pianem a power electronics to asi není valba pro každýho a málokdo to doplácá na konec, ale letos se jedná o jedno z nejsilnějších alb. Možná nejsilnější – takovej Schwarzenegger na cédéčku.

My master pulled me from my bed
Ripped every curl from out my head
Held me down to strip me bare
Said “Hell is real, I’ll take you there”

Oh master, master, please be kind
Don’t leave me somewhere God won’t find
Don’t drag me to a sea of flame
From which I’ll never rise again

Where’er I walk, 10,000 flies precede me
Where’er I walk, 10,000 serpents follow at my feet
My tongue is an axe and a sword and a five-pointed dagger
With a single word every mountain shall crumble
Every tree shall fall
Every field shall be razed
Every crop shall rot
Every home shall be painted with blood

To mi ho jako prosím vás vyndej, wejvarová rodino. Jako básník jsem unešen.

No a to bysme měli vy prasata. Pan Šumivo se ještě uvolil vyndat něco ze svých statistik, asi poprvé v dějinách wejwaru, takže Vám sem předkládám jeho top 10, do který zapomněl přidat Dejva Phillipse, tak si ho tam někam vražte, jako si tam já vrážím okurku.

1. Jacques Greene — Feel Infinite
2. Corbin — Mourn
3. Emptyset — Borders
4. Moa Pillar – No Expectations
5. Forest Swords — Compassion
6. Belief Defect — decadent yet depraved
7. Visionist — Safe
8. clocolan — Nothing Left To Abandon
9. Emancipator — Baralku

 

Samozřejmě všem moc děkujeme za pozornost a naschledanou. Lidičky a hlavně nezapomeňte lajk a subskrajp a do komentářů pod video nám napsat, jak se vám to líbilo a jaký žebříčky máte vy ať si to můžeme všechno porovnávat jak úplní čůráci!

Jo a na štědrý den, až se budete hádat s máti ohledně vobědu a s fotrem ohledně stavění stromku, nezapomeňte, že se wejvarová rodina rozroste o Vánoční speciálovej podcast – já a kolega Šumivo jsme si vzali vánoce dost na paškál, mohu-li to tak říci. Čím lepším si opepřit Vánočky, že? Tak 24.12. mixcloud vy buřti.

Těšilo nás.

screenshot-www.befunky.com-2017-12-19-01-24-29-481

 

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s