Archiv rubriky: Bill Callahan

Bill Callahan – Have fun with God

BILL-CALLAHAN-HAVE-FUN-WITH-GOD_1391771474

„Have Fun with God sounds like a featureless expanse of echoing congas, with the artist occasionally rising from the depths to sing something that doesn’t make sense.“

Ano, inu, ve skutečnosti je to pravda. Ale jelikož mám citlivou duši, venku padá listí ze stromů a začíná být taková zima, že se mi bez dovolení zmenšuje penis, i já jsem propadl tomu, čemu se říká melancholie. A když mluvím o melancholii, nemám teď na mysli ten moment, kdy si na Pornhubu pustíte podruhé video, které jste už viděli.

Mám tím na mysli hardcore melancholii, při které vám dokonce někteří lidé připadají jako sympatické bytosti a máte chuť jet za babičkou, čistě a jen proto, že je ještě naživu, aniž byste měli narozeniny a tím pádem ani nemůžete očekávat, že vám dá litr a Toffife.

Teď je tedy doufám pochopitelné, proč se tu objevuje tenhle ukňouraný baryton. Vím, že je velmi těžké někomu přiblížit baryton a tak jsem si dal tu práci a připravil pro vás objasňující obrázek.

Obrázek, na kterém je baryton.
Obrázek, na kterém je baryton.

Kvízová otázka: Have fun with God je…

1.Jediná správná věta, kterou byste měli říct studentce Erasmu těsně předtím, než vám ho vykouří

2.Název nového alba Billa Callahana

Ano, obojí je správně. A ano, bylo to šovinistické, ale na moji obranu za to nemůžu já, ale můj penis.

Have fun with God zase tak nová deska není. Za prvé vyšla už někdy v lednu 2014 (takže recenze na Musicserveru vyjde už za dva a půl roku) a navíc je to jen deska předělávek předchozí Callahanovi fošny jménem Dream River. Tentokrát se na ni Callahan podíval z dubového úhlu a všechno oduboval. Jestli teď čekáte nějakou foto montáž s dub hudbou, tak se laskavě uklidněte – my jsme seriózní hudební plátek. LOL

music

Have fun with God je tedy na kost ořezaná Dream river, která si zakládá především na teskné base a nějakých těch bubnech. Sem tam se přižene změť cymbálu a kytary, jako třeba v Summer dub, ale to je spíš výjimka potvrzující pravidlo. Po většinu času se z všudypřítomného echa a reverbu vynoří vokál, zablekotá nějaký ty fráze (většinou ty nejlepší z původních lyrics) a zase pojde do melancholického, podzimního hudebního šera. Většina recenzí si postěžovala, že ech a reverbů je až moc, ale já jako člověk, který pije hodně jégra říkám, že je to naprosto v normálu a nijak se to neliší například od průměrného pátečního dojezdu. Co je ale podstatné je fakt, že album krásně plyne a velmi jednoduše se mu daří nahodit tu správnou náladu. A to je dost důležité, protože dobrých alb, které můžete pustit jako background k prcání citlivých žen není moc!

Ke stažení v dropboxu.