Archiv rubriky: Zebra Katz

Double report a alba: Son Lux / Zebra Kočky

son

Jelikož jsem už tak starý, že ráno ani nemusím nastavovat budík, protože mě v pět budí chcaní, na koncerty chodím opravdu výjimečně. Většinou se na nich totiž nedá sedět a do toho hraje hlasitá hudba, takže se špatně objednávají jégry na baru. Tenhle měsíc jsem se ale přemohl a zkusil Pečivého metodu „koupím si lupen v předprodeji, to mě donutí tam jít.“ A doopravdy to, na rozdíl od Pečiva, který utratil asi 14 900 euro za vstupenky na koncerty na které nešel, zafungovalo. Šel jsem, slovy, na dva koncerty! A jelikož tam vždycky byla předkapela, tak jsem šel vlastně na čtyři koncerty.

Jako správnej mentál jsem se den před Son Luxem úspěšně vyndal jako čokl, spal asi tři hodiny a pitím portugalského patoku sem si přivodil řádnou sračku, ale i tak jsem se připojil k Čabině a jel se podívat, jak to Son Lux rozjede v pražském Meet Factory. V Meet Factory jsem zjistil, že se vůbec nic nezměnilo. Všechny holky tu mají pořád tolik chlupů v podpaží jako já na ksichtě, kluci se zdokonalili v opírání se o sloup, zatímco jejich flanelky vějí do prázdna jejich abstrakních vět jako třeba „ale to s kauzualitou nemá co dělat, Radime, pičo,“ zatímco Radim kontruje, že „tyhle amplitudy posloupnosti jsou,hmm, relevantní.“

Jako první hráli Cloud Boat, jediná kapela, kterou jsem objevil díky Rádiu 1. Mimochodem, pokud hledáte dobrou drinking game, dejte si panáka pokaždé, když moderát Rádia 1 udělá hmmmmmmmmmmm. Jeden vstup a spíte na podlaze. Šumivo na Cloud Boat byl v Potrvá a říkal, že to bylo dobrý, v Meet Factory jsem měl ale pocit, jako bych sledoval Jamese Blakea, kterého na levé a pravé straně doplňují dva kývající se mončičáci. Znělo to dost teple. Myslím, že to na objektivní report, od někoho kdo má penis a strká jej do žen, bohatě stačí.

Pak přišel konečně Son Lux aka Ryan Lott a věci dostaly trochu větší říz, i když teplý to teda bylo pořád dost. Ale s tím jsem počítal, vždycky když si ho pustím doma tak se mi hasič automaticky zmenší tak o tři centimetry na pouhých 29 cm. Alternate Worlds byly sázkou na jistotu jak rozjet koncert, to že hodil hned z kraje i Easy bylo taky plusem, aspoň se hipstři vycákali a mohli odtáhnout do foajé blekotat cosi o bytí a nicotě. Kytarista na rozdíl od Cloud Boat kroutil prsty místo špeků a dodal jeho intimním elektronickým aranžím až Santanovský nádech (a to píšu, aniž bych v životě slyšel od Santany nějaký song, ale to vy nemůžete vědět, hahaha). Bubeník to všechno házel do jazzu a celkově to znělo o dost líp než z desky – shock! Překvapilo i zařazení dost starých fláků, ať už to byl mash-up Claws s Let go, nebo prehistorický Break a Betray. Celkově to bylo dost dobrý, asi jako když vám mamka udělá po dlouhý době rajskou. Na závěr nutno podotknout, že Son Lux je roztomilej kluk, vokál má snad ještě čistější než na deskách a kdyby se rozpadl v karamel, tak bych překvapen nebyl. Show to byla dobrá tak moc, že jsem si dokonce koupil tričko. Bohužel, i po oblečení trička pořád vypadám jako píčus. Vyhozený prachy.

80%

Na další koncert jsem se opět vypravil s Čabinou, což je mimochodem skvělá kolegyně na koncerty, jelikož je chubby, takže moje libido je v klidu a můžu se soustředit na hudbu, zatímco mi nosí bundu do šatny nebo mi chodí pro drinky. A pak že jsou tlustý holky k ničemu. Podle mě by si každej člověk měl najít jednoho tlustýho kamaráda, kterýmu se pak může posmívat na svým blogu. To si tlusťoši zaslouží, o tom snad nikdo nemůže pochybovat. Dobrý je, že když si to pak přečtou, koupíte jim dva cheese a jste zase kámoši. Ale zpět k hudbě, protože toto je přeci hudební blog. Další koncert na kterej sem se vypravil byl emerickej černoch Zebra fukin Katz a ten dělá queer rap a teď si to zrekapitulujte: Černoch, zebra, kočky, bukvice, rap = může být lákavější kombinace? Hned po vejití dovnitř se potvrdila moje předtucha – teploušů tu bylo řádně. Nechápejte mě špatně, já je mám rád. Jen jsem napsal, že jich tam bylo hodně.

Den před koncertem jsem se jako správnej mentál sundal jak čokl a spal tři hodiny, opět, takže jsem si říkal, že pít nebudu, ale to jsem nevěděl, že se na place usazuje Sifon, takže jsem po Fantě do sebe šplíchl jégra, aby mi ty jeho rýmy utíkaly rovnou z mozku ven. Kde jsou ty časy, kdy jsem se na jejich koncertech nestyděl. „Auto jede, kočka přede.“ I mean, seriously? Přešel jsem tedy na místo, odkud nešlo vidět na Sifona a jeho taneční kreace „automatický robot na lince ve Škodovce“ a bylo vidět na Milesu a potají jsem si alespoň pohonil. Pak jsem šel do foajé zkontrolovat slečnu co vybírá prachy, páč je moc hezká a je tam vždycky. Má tak 14 kilo, 100 centimetrů, ale v obličeji je to úplný anděl. Chvilku jsem přemýšlel nad tím, že bych jí třeba odrecitoval nějakou básničku, nebo že bych navodil nějakou diskuzi na téma surrealismu v evropské postmoderně, aby viděla, že umím i něco jinýho než se tvářit jako pytel sraček, který stojí u stolku a dívá se na ní pohledem „Jürgen na dětském hřišti,“ ale moc jsem se na to necítil. Navíc, kdyby se do mě zamilovala, museli bychom to dělat jen na koníčka, protože jinak bych ji rozbil jak Lego. Na druhou stranu, mohl bych jí kupovat poloviční jízdenky pro děcka. Ale dost už teorií.

Wéčka zdárně dohrály a za chvíli přišel na řadu Zebra Kočky. Od prvního momentu bylo jasný, že ten kluk umí udělat show, čímž potvrdil moji teorii, že k tomu abyste udělali dobrou show potřebujete jednu jedinou věc: černocha. Jelikož jsem si poctivě naposlouchal jeho úctyhodnou diskografii čítajících mohutných 7 songů tak jsem všechno znal a poznal a sem tam jsem si i zanotoval úryvky jeho hlubokých textů, jako třeba „Seeeeeeeexxxx,“ nebo  „Hold on, wait, what the fuck biiitch.“ Čabinu koncert ze začátku moc nebavil, protože Zebra přišel v masce a Čabina se masek bojí. To jsem zjistil nedávno, takže jsem ji samozřejmě objednal na Vánoce DVD Slipknotů. Pak si ale masku sundal, pak si sundal i overall a konečně vypadal jako člověk. Nějaký dj mu tam valil naprosto stupidní beaty a on do toho naprosto stupidně rapoval, ale to je všechno naprosto irelevantní, když máte vokál jako Busta Rým a vypadáte jako syn Tonyho Todda (ten bubák co hrál Candymana). Došlo na všechny klasické párty propriety, jako cákání šampaňského na zvlhlé lesbičky, nucené zpívání a selfíčka s dementama z Benešova. Vrcholem všeho byl párty tanec na stejdži a u toho bych se rád pozastavil – když prosím vás jdete tancovat na stage, voholte si kurva podpaží. Gratulace také směrem ke slečně na Zebrově levoboku, která dokázala ustát hodinový tanec ve stylu „jsem laciná, bezcenná štětka, která neumí nic jinýho než existovat,“ a posléze i odejít z pódia s výrazem, že je stále lidská bytost. Bravo. Závěr setu dokonal supr trupr song First name Zebra, last name Kaz, middle name Fucking, kdy jsme si všichni zanotovali text a při skákání se pocákali chlastem jako banda pičusů v Sasazu.

Závěrem bych chtěl vzkázat tomu křupanovi, co do mě během jednoho jediného večera asi osmkrát vrazil, že jestli ho ještě jednou potkám na koncertě, tak mu zabiju psa, narvu ho jeho matce do prdele, tu zabiju, narvu ji i s tím čoklem do prdele jeho otce a toho následně upeču podle receptu Láďi Hrušky.

Zebra Fukin Katz 100%

V Dropboxu naleznete:

Son Lux, alba:

  • At war with….
  • Lanterns….
  • We are rising
  • Weapons EP
  • Tear EP

Zebra Fucking Katz – Drklng EP