Tag: temné jako turek ve čtyřce

Crowhurst – II 85%

a0924810744_10

Lidi mě občas zastavují na ulici nebo mi skáčou před Bentley a ptaj se, jak je možný, že vždycky objevím ty nejlepší kapely a jak to, že mám tak velkej penis. Co se týče těch kapel, je to samozřejmě otázka zdrojů, letitých zkušeností a samozřejmě velkého umu dobrou kapelu objevit. Jako každý správny Lindaur vím, že bych to prozrazovat neměl, ale dnes jsem si dal dobrý lazaně, takže mám skvělou náladu a poodhalím vám, jak nacházet nový kapely, což si dnes ukážeme na Crowhurst.

To Vám takhle koukám večer na porno a byla tam jedna buchtička, která měla dost nepříjemnou držku. Došlo mi, že mi někoho strašně moc připomíná, nějakou otravnou herečku, a tak jsem natáhnul gatě, stopl video, šel se vykadit a poté jsem začal pátrat. Po chvíli mi došlo, že vypadá jako ta flundra, která hrála v Muži, kteří nenávidí ženy. Rooney Mara. Žádnej div že vypadá jak vypadá, když se jmenuje Rooney.

roo

Šel jsem si udělat kafe a z neznámýho důvodu jsem si pak vzpomněl na jeden otřesně nudnej film, ve kterým byl Colin Farrell. O Colinovi se toho poslední dobou moc nenapsalo, tak jsem si šel prohlídnout jeho filmografii, jestli je vůbec naživu, a zjistil jsem, že v roce 2013 natočil film The Mercy s Rachel Weisz. The Mercy je o Donaldu Crowhurstovi, podnikateli, kterýmu šel koncem šedesátek byznys do kopru a tak se rozhodl, že se přihlásí do závodu „Jachtou vokolo světa,“ ten závod vyhraje a za peníze zachrání firmu. Crowhurst vzal závod zkratkou s tím, že napíše falešný lodní záznamy a nakonec si bude užívat prachy. Jenže mu z toho hráblo, na lodi se pomátl asi jako Olda Kaiser když se napil nealkoholickýho piva, a jelikož se bál, že se přijde na to, že podváděl, tak skočil do vody a dobrovolně se utopil. Z toho plyne: zaprvé zboření mýtu,že všechny cesty vedou do Říma, a zadruhé se tím potvrzuje to, co říkal Louis de Funes v Četníkovi a mimozemšťanech, tedy „že některé zkratky jsou zdlouhavé.“ Chtěl jsem si vyguglit, jak takovej Crowhurst vypadal, a když jsem guglil, našel jsem kapelu Crowhurst, kterou jsem si pustil a tím pádem ji objevil. A takhle to vážení funguje vždy. Jednoduchý jako facka.

Crowhurst jsou Jay Gambit, tedy byli alespoň do roku 2014. To byl totiž Gambit v kapele sám a produkoval tolik noise alb za rok, že se v žebříčku mamrdů dostal až na druhý místo za Omara Rodrigueze Lopéze, který teď, než dočtete tuto větu, vytvořil dvě alba. V roce 2014 ovšem Gambit zavolal kámošům z jinejch kapel, jmenovitě týpkům z Cäina a Evangelist, a rozjel Crowhurst jako legitimní kapelu. Po první desce následovalo iks EP a letos si to přifařili s druhou deskou nazvanou chytře II. A je to deska dobrá jak mentál. K nalezení v dropboxu.

Similar to last year’s self-titled full length, this release is built on the basis of the sounds of noisy black metal and syrupy-sludgey doom, with elements of psychedelia, post-rock, and punk deftly interwoven into the mix.                               (cvltnation.com)

 

Kovtun – The Complete Soundtrack of Suicide

4708664

Tohle léto jsem se těšil, že si konečně naposlouchám Miley Cyrus, páč jestli mě teď v hudbě něco zajímá, pak jsou to holky, který si během koncertu dráždí kačenu. K mojí smůle mi ovšem iPad dojebal alba, takže když jsem si pustil Miley Cyrus, hrál místo toho Kovtun a když jsem si pustil Kovtuna, tak místo něj nehrálo nic. Nic je sice o dost lepší než třeba Kabát, ale na mě je to až moc velkej ambient. Navíc, poslouchat nic je docela špatný, když musíte celý týden poslouchat, jak ve vedlejším pokoji Pečivo peče nový malý pečiva, páč je zamilovanej. Jako já mu to přeju, ale řev mám rád akorát v crustu nebo na PornHubu.

Asi jste z toho pochopili, že Pečivo umí dělat sex a že Kovtun není zrovna summer music. Už ani nevím, kde jsem na něj narazil a proč jsem si ho nahrál znovu do iPadu (už jsem to napsal podruhý, tak doufám, že už vám došlo, že mám iPad, wait wat? Poď si!) Kovtun je kluk ze Sao Paula, což je místo, který je zajímavý akorát tím, že tam žije hodně Brazilců. Kovtun je sound artist a sound děvka, takže povětšinou dělá hudbu k reklamám, divadelním představením atd. Co je na něm ovšem nejlepší je to, že dělá i solidní dark ambient/collage/experimental/horror music, kterou prodává polským způsobem – tedy zadarmo. Nebudu se moc zdržovat s popisem, protože ještě musím sníst nektarinku, zahrát si na iPadu (!!) a najít si dobrý video na honění. Chlapi moc dobře ví, že to někdy zabere i dvacet minut. Snad se dneska vyhnu tomu devastujícímu momentu, kdy kliknu na něco, kde je jen blowjob a nic víc.

Kovtun první desku pojmenoval The Comlete Soundtrack of Suicide a rozhodně to není deska, kterou byste svoji bič navnadili na sex. Daleko spíš je to sešup do těch nejobskurnějších zvuků, který můžete najít v sample galeriích, které tento brazilský Kreng poskládal do těch nejtemnějších kompozicí. A ne, přirovnání ke Krengovi jsem nepoužil náhodou. Nejsem totiž idiot.

V červnu vydal svoji druhou desku, která je taky zadarmo. Kdo máte rádi Krenga, máte rádi i Kovtuna. Stahujte, tentokrát přímo ze zdroje:

http://brazkovtun.wix.com/kovtun#!discography/cnnz